Víte, proč fungují dopravní značky a piktogramy? Protože okamžitě zaujmou naši pozornost a náš mozek je dokáže zpracovat daleko rychleji než text. V dnešní době, kdy jsme zahlceni textem, je potřeba umět jednoduše zaujmout.
Vizuální prvky používám při své práci jako lektorka od té doby, co jsem se setkala s myšlenkovými mapami, a to je víc než deset let. Teprve na kurzu trénování paměti Dany Steinové jsem si uvědomila, jak je důležité zapojovat obrazy a symboly, když si chceme něco zapamatovat. A přitom kreslit umíme ještě dříve, než se naučíme číst a psát. Asi každý už dnes ví, že právě školními encyklopedickými znalostmi a stylem výuky a života více zatěžujeme levou hemisféru, zatímco při používání pravé hemisféry více zapojujeme kreativitu a fantazii. Jakmile dítě nastoupí do školy, kreslení a dětská fantazie se upozadí ve prospěch analytických operací. Takže dospělý jedinec při výzvě, aby něco nakreslil, se brání: „Vždyť já neumím kreslit!“ Ve skutečnosti to umí, ale jen si ruka odvykla čmárat si jen tak. Co si budeme povídat, řada z nás už píše jen na klávesnici, takže i s psaním začínají být obtíže. Kreslit a malovat umíme všichni, je to přirozený způsob našeho sebevyjadřování a vidění světa.
Výsledkem školní výuky a našeho stylu života je dominance levé hemisféry, odpovědné za vyjadřovací schopnosti, logické a matematické myšlení, systém a řád. Pokud nejsme umělci, kreativci nebo designéři, tak pravou hemisféru a její funkce, jako je vizualizace, asociace, prostorová orientace, kreativita, intuice, flexibilita a emoce, tolik ve své profesi nevyužíváme. A to je škoda. Náš mozek si totiž lépe pamatuje příběhy a obrazy. Je to pro něj přirozené. Obrazy se dokonce v mozku zpracovávají 60 000krát rychleji než text. Při zapamatovávání je totiž nezbytné nové informace zpracovat jak v levé, tak v pravé hemisféře, to znamená, že kromě textu si představím konkrétní obraz nebo symbol. Usnadním tak mozku následné vybavení si. Ideálně ještě informace zabalím do příběhu, který mozek velmi dychtivě přijímá. Hledání toho správného symbolu – obrázku, už to nás nutí zapojovat pravou hemisféru. Zároveň se při jeho vytváření učíme, zapamatováváme si.
A jak to tedy dělat? To si máme v práci malovat? V podstatě ano, nebo spíše zapojovat vizuální a grafické prvky do svých prezentací, poznámek, příprav. Řada z nás to již určitě dělá. Já si maluji myšlenkové mapy, když si chystám školení nebo přemýšlím o nových projektech, dávám dohromady strukturu článku, časopisu či rozhovoru. Místo otázek si napíšu okruhy nebo namaluji obrázek. Mapa mi slouží pro orientaci a zpravidla se mi daří se zeptat na vše, co jsem si připravila.
Na semináři Visual Storytelling od firmy VisualCoach jsem načerpala více o takzvaném skečnoutingu a také jsem se naučila vystihnout klíčové informace do příběhu tak, abychom zaujala zároveň vystihl to nejpodstatnější. Skečnouting je forma zápisu kombinací jednoduchých obrázků a textu. Lektorka Jana Erbanová nám například doporučila vystihnout v e-mailových zprávách myšlenku na tzv. one page, kterou pošlete jako jednu stránka v pdf. Jedna účastnice měla velmi dobrou zkušenost s tím, že do mailů připojuje ručně malované obrázky, které přes aplikaci Scannable vloží do těla zpráv. Kolegové se pak na její zprávy těší a přednostně je otvírají.
A kde se dají ještě skečnouty využít? Vizuální záznamy se používají na velkých i firemních konferencích, viz VisulCoach. Mě dokonce nadchla celá prezentace touto formou HR manažerky Jaroslavy Raisové z Letiště Praha na konferenci Jak si udržet zaměstnance firmy Positive. Měla úplěn jinou prezentaci než ostatní a zaujala! Na některých konferencích jsem totiž zaznamenala, že přednášející podcenili formu a s heslem „Čím víc textu, tím líp“ zahltili účastníky. Vizuální stránka prezentací je ale ještě stále nedoceněna a někteří muži sázejí spíše na své osobní charisma a prezentační dovednosti než na kvalitu prezentací.
Pomocí obrázků se dají také řešit problémy, čímž se proslavil americký konzultant Dan Roam, autor knihy Nápady na ubrousku. Ukazuje, že díky vizuálnímu myšlení lze lépe a přesvědčivěji prezentovat myšlenky. Danou situaci můžeme zjednodušit a názorně ji nakreslit tak, aby ji ostatní pochopili. Lidé se přitom soustřední na klíčovou myšlenku místo toho, aby četli a chápali dlouhé texty. Je také vyzkoušeno, že to, co si dokážu představit, můžu pochopit a posléze si i vybavit.
Jana Erbenová z Visual Coach nás provedla vizuálním storytellingem.
Další výhodou je, že si při přípravě uvědomíme, co je nejdůležitější, setřídíme si informace a nezabýváme se zbytečnými detaily. Obrázky lépe zachycují emoce a snáz zachytí podstatu, nemluvě o tom, že každý obraz je jiný, originální, autentický a je na míru, což vyžaduje náročnější přípravu.
Vizuálního jazyka není třeba se obávat, vystačíme si se základními tvary jako jsou: čára, vlnovka, kruh, ovál, trojúhelník, čtverec a obdélník. Takže stačí vzít papír a tužku do ruky a začít. Objevíte, že je to zábavná hra s příběhem, při které si můžete odpočinout nebo nadchnout kolegy či zákazníky.
Kdo se chce o vizuálním myšlení a skečnoutingu dozvědět víc, může se inspirovat na internetu nebo v Příručce skečnoutingu od Mika Rohde.
Slidy na konferenci „Jak si udržet zaměstnance“ nakreslila Klára Keharová
Zaznamenané závěry konference Equal Pay Day 2019 (autor nebyl uveden)
